19. Recenzija -- Starševstvo brez vpitja
Podnaslov: Revolucionarni pristop k vzgoji otrok: ohranite mirno kri!
Avtor: Hal Edward Runkel
Leto izdaje: 2007
Založba: Broadway Books, a division of Random House, Inc.
Število strani: 218
Avtorjeva spletna stran: http://www.screamfree.com
Jezik: angleški
To knjigo morate prebrati, če …
ste zaskrbljeni glede otrok in njihovih odločitev in se na le-te pretirano čustveno odzivate.
Na kratko
Knjiga nas uči graditi odnose, po kakršnih od nekdaj hrepenimo – zgolj s tem, da se osredotočamo nase, ohranjamo mirno kri in zavestno rastemo.
Ključne misli
Postanite tisti »kul« starš, ki ga vaši otroci resnično potrebujejo – s samonadzorom in samovzgojo.
Ohraniti mirno kri pomeni otrokom omogočati prostor za samostojno odločanje, in sebi prostor, da lahko glede teh odločitev sami sebe pomirimo.
Ohraniti mirno kri pomeni, da naj bodo posledice tiste, ki kričijo, ne pa vi s svojimi praznimi grožnjami. Vzemite si čas zase.
Od branja k dejanjem
Da bi lahko uživali »osebno plat« starševstva (zabava/igrivost), morate najprej poskrbeti za »poslovno plat« (si ustvariti avtoriteto).
Vaša sposobnost ohraniti mirno kri, tudi če so otroci podivjali, je najboljši način, da otroke postavite na mesto v družini, kamor spadajo.
Naj namesto vas vpijejo posledice.
Pozdravite posledice in nato postanite svojim otrokom življenjski vodnik; stopajte ob njih, ko se
prebijajo skozi težave ter ob njih trpijo in se tako kalijo.
Dejavno spreminjajte svoj del odnosa in opazujte spremembe, ki se bodo začele dogajati okrog vas.
V dobro svojih otrok ljubite sami sebe.
»Kisikovo masko« najprej nadenite sebi, da se boste dobro počutili in boste lahko dobro skrbeli za otroke (tako kot v letalu velja, da masko NAJPREJ nadenete sebi in šele potem otroku).
Vzemite si čas za ukvarjanje s svojim konjičkom, za kavo s prijateljico, za umik v samoto itn.
Pomembni navedki
»Pretirana čustvena odzivnost je naša največja sovražnica, kadar želimo imeti odlične odnose.« »Kadar koli podležemo svoji zaskrbljenosti, dosežemo prav to, čemur smo se hoteli izogniti.« »Edini način, kako si pri otrocih pridobimo vpliv, je, da si pridobimo nadzor nad samimi seboj.« »Vaš čustveni odziv je vaša stvar. Vedno lahko izbirate.«
»Če otroci nimajo manevrskega prostora, da bi delali napake, je, kot bi živeli izposojeno življenje.«
»Postati starš, ki ne vpije, pomeni ravnati na podlagi spoštovanja do svojih najvišjih načel, namesto da se samodejno odzivamo, kot nam narekujejo naši najgloblji strahovi.«
»Otrok vas preizkuša, da bi ugotovil, ali ste stabilni in dosledni. In želi si, da bi preizkus opravili.« »Vaš cilj ni, da bi otrokova čustva zadušili, temveč da bi jih preusmerili v produktivno izražanje.« »Stabilnost in struktura sta pomembni sestavini zdravega doma.«
»Starševstvo brez vpitja ni model za reševanje problemov ali za spreminjanje vedenja; je model za rast.«
»Ljubiti najprej sebe je edini način, kako se lahko odvadimo vpitja, saj je to edini način, kako najdemo najprej svoj lastni mir. Edino tako lahko otrokom resnično koristite, ne da bi jih obremenili s tem, da morajo oni koristiti vam.«
Kako je knjiga vplivala na moje starševstvo
Odkar sem prebrala to knjigo, znam ostati mirna, kadar mi moj dveletnik reče »ne« ali se upre mojim prošnjam. Prepustim mu izbiro, ali bo ubogal ali ne in pri slednjem tudi utrpel posledice; dovolim mu, da odloči sam in posledice uveljavim mirno, brez razburjenja zaradi njegove izbire. Zdaj ugotavljam, da lahko sebe obvladam le jaz sama. Bolje skrbim zase, zato imam več energije, psihično se bolje počutim in lahko tudi bolje skrbim za sina.
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Men's Articles, Mothers, Parenting, Women's Articles
27. Recenzija -- Drznite si disciplinirati – nova izdaja
Avtor: dr. James Dobson
Leto izdaje: 1970, 1992
Založba: Tyndale House Publishers, Inc
Število strani: 251
Avtorjeva spletna stran: http://www.focusonthefamily.com
Jezika: angleški, češki
To knjigo morate prebrati, če …
se želite naučiti učinkovitega in ljubečega discipliniranja otrok. Ob spodbudnih besedah dr. Dobsona se boste naučili, kako postavljati meje v svojem domu.
Na kratko
Avtor v knjigi razlaga, kako lahko z zdravorazumsko vzgojo otroke blago discipliniramo ter jim s podkrepljevanjem privzgajamo pozitivno vedenje in jih odvajamo od negativnega vedenja. Knjiga pomaga tudi učiteljem pri reševanju težav z učenjem in disciplino v šolskem okolju.
Ključne misli
Ljubeča disciplina, če jo pravilno izvajamo, deluje. Med discipliniranjem in kaznovanjem je razlika: discipliniranje je usmerjeno proti vedenju, kazen proti storilcu. Besedno nagrajevanje je odlična stvar; starši naj ne pozabljajo otroku povedati, kako radi ga imajo, in krepko pohvaliti želeno vedenje. Drugače rečeno, neželeno vedenje preprosto spreglejte. Resno discipliniranje, kot je šeškanje, je umestno le, kadar otrok staršu zavestno kljubuje, nikakor pa ne v primeru otročje neodgovornosti.
Drugi del knjige je namenjen učiteljem/vzgojiteljem in govori o tem, kako v učilnici vzpostaviti disciplino in strukturo, ki učitelju omogoča od učencev zahtevati določena vedenja. Eden od namenov izobraževanja je otroke pripraviti za odgovornosti pozneje v življenju (pravočasnost, domače naloge, pripravljenost na pouk, dobri medsebojni odnosi, vztrajanje do dokončanja dela itn.)
Od branja k dejanjem
Zdravorazumska vzgoja otrok:
Ključni dejavnik je privzgajanje spoštovanja do staršev.
Najprimernejše obdobje, da utrdite svoj položaj, je v času, ko je vaš otrok še kobacač; blago, a vztrajno si zagotovite vodstveni položaj. Na kljubovalni »Nočem!« ali »Tiho bodi!« se ne odzovite kar takoj s šeškanjem. Če si pravilno interpretirate otrokovo sporočilo, ki tiči za njegovim negativnim vedenjem, lahko otroka primerno disciplinirate in sledite cilju: ohraniti otrokovo spoštovanje.
Najboljša priložnost za pogovor je po discipliniranju.
Otrok takrat od vas želi zagotovilo, da ga imate še vedno radi; objemite ga in mu pokažite, da ne zavračate njega, temveč le njegovo vedenje.
Otroka obvladujte brez godrnjanja (to je izvedljivo!).
Otrok ne zasipajte z materialnimi stvarmi. »Če nikoli ne dovolite, da bi otrok po čem hrepenel, ne more občutiti veselja, ko to končno prejme.« Str. 45
Vzpostavite ravnotežje med ljubeznijo in disciplino.
Poskrbite, da bo otrok vedel, kdo je glavni; pokažite mu, da ga imate radi; bodite do njega spoštljivi in dostojanstveni in od njega zahtevajte prav tak odnos do vas samih.
Še ena tema, o kateri govori dr. Dobson v svoji knjigi, je t. i. zakon podkrepljevanja. Trdi, da se bo »vedenje, ki doseže želene posledice, ponavljalo«. Vse nas motivira tisto, kar nam je prijetno; ta načelo je lahko koristno orodje za privzgajanje odgovornega vedenja. En način je uporaba nagrad; a nagrado je treba podeliti hitro. Ni treba, da so nagrade materialne stvari; vedenje lahko podkrepimo s čimer koli prijetnim (npr. s pohvalo). Vse, kar je otroku všeč, lahko služi kot podkrepitev. Otroci so si tako različni, da nekdo potrebuje le strog pogled, da bi se zavedel, kdo je glavni, medtem ko pri kom drugem zaležejo le energični in celo boleči disciplinski ukrepi.
Kadar discipliniranje spodleti, so razlog ponavadi napačni disciplinski ukrepi. Za neuspeh je nekaj osnovnih razlogov. Največja težava je redko in nenavadno discipliniranje. Starši morajo biti pri discipliniranju otrok vztrajni in dosledni. Zgodi se lahko tudi, da je otrok preprosto bolj trmast od starša – in to oba vesta.
Ločimo lahko tri posebnosti otrok, zaradi katerih otroci pri učenju mogoče ne morejo držati koraka z vrstniki. Otrok mogoče nekoliko zaostaja v razvoju; v tem primeru pomaga, če ga zadržimo še eno leto v istem razredu. Nekateri otroci se ne morejo učiti tako hitro kot vrstniki. Pomagamo jim lahko tako, da jim na primer omogočimo individualno učenje branja, jih varujemo pred bolečino neuspeha in se nenehno zavedamo, da uspeh rodi uspeh. Spet drugim otrokom primanjkuje samodiscipline, da bi se lahko motivirali k uspešnemu delu. Takšnega otroka motivirajte tako, da mu postavljate cilje s pozitivnimi podkrepitvami.
Pomembni navedki
»Hladni in strogi starši lahko otrokom škodujejo za vse življenje.« Str. 12
»Odnos starš-otrok je za otroka prva in najpomembnejša oblika socialne interakcije.« Str. 18
»Starševa demonstracija avtoritete gradi spoštovanje bolj od katerega koli drugega procesa.« Str. 35
»Discipliniranje najstnikov naj vključuje izgubo privilegijev, finančne odtegljaje in druge nefizične ukrepe.« Str. 72
»Besedno podkrepljevanje je lahko za človeka najmočnejši motivator.« Str. 92
»… koristna formula za obvladovanje otrok in najstnikov: svoje želje čim bolj podkrepite z argumenti. Najmanj učinkovita motivacija pa je vaša jeza /…/«
Razno
Iz 11. poglavja: Trenutki za mamo:
rezervirajte si nekaj časa samo zase – na prednostni seznam uvrstite tudi sami sebe.
Ne živcirajte se zaradi stvari, ki jih ne morete spremeniti.
Velikih problemov ne rešujte pozno zvečer; takrat se vse zdi težje rešljivo, sprejete odločitve pa so pogosto bolj čustvene kot razumske.
Poskusite si narediti seznam; seznam stvari, ki jih je treba opraviti, precej pripomore k naši sproščenosti.
Prosite za pomoč Boga; vse odgovore na vprašanja starševstva lahko najdemo v molitvi in osebni prošnji Bogu, našemu Stvarniku.
Kako je knjiga vplivala na moje starševstvo
Zdaj imam orodje, ki mi pomaga vzgajati otroke v discipliniranem in ljubečem okolju. Ne bojim se jih več disciplinirati ali jih (po potrebi) našeškati, saj vem, da vsa ljubezen in vsi lepi skupni trenutki pripomorejo k temu, da to discipliniranje samo še krepi naše medsebojne vezi. Zdaj vem tudi, kako lahko s podkrepljevanjem spodbujam pozitivno vedenje.
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Book Review, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting
Family Resource Library - Články v českém jazyce
Family Resource Library si klade za cíl zprostředkovávat, a to v celosvětovém měřítku, knižní zdroje zabývající se otázkami rodinného soužití a šířit povědomí o hodnotách rodičovství. Ačkoli současný trh nabízí mnoho kvalitních publikací o rodičovství v angličtině, v mnoha zemích je jejich dostupnost v mateřském jazyce jen velmi omezená. Family Resource Library se proto snaží přenášet duše knih do duší lidí na celém světě, a to prostřednictvím spolupráce s dobrovolníky, kteří píší tzv. BookBridges (knižní mosty) – krátké výtahy knih o rodičovství a manželství, překládají je do cizích jazyků, a vyvěšují na stránku www.familyresourcelibrary.org.
BookBridges, které přinášíme, obsahují to, co nazýváme podstatou, nebo-li „duší“ knihy. Zachycují klíčové koncepce a myšlenky, doplněné o osobní zkušenosti autorů a o to, jak daná kniha ovlivnila jejich pohled na věc. BookBridges nejsou literárně-kritickými recenzemi. Jejich účel je ryze praktický, zaměřuje se na ¬aplikaci v reálném životě. Zajímají-li Vás další podrobnosti, navštivte prosím stránku www.familyresourcelibrary.org.
Related Topics: Parenting, Women's Articles
1. Recenze knihy -- Věk příležitosti
Autor: Paul David Tripp
Rok vydání: 1997
Vydavatel: P&R Publishing
Počet stran: 293
Webová stránka autora: http://www.paultrippministries.org
Jazyk vydání: anglický
„V kostce“…
Tato kniha pomáhá rodičům rozpoznat a vyrovnat se s osobními hříchy, jež jsou překážkou vzájemného vztahu s dítětem a Bohem. Rodiče tak mohou efektivněji využít boží slovo během složitého období dospívání a zaměřit se na základní roli rodičovství, přičemž mohou svým dětem pomoci otevřít se Bohu.
Hlavní myšlenky…
Období dospívání dává skvělé příležitosti k nasměrování dětí. Hříchy přítomné v životě rodičů však brání plnému využití těchto příležitostí. Boží úmysly spočívají v tom, že se děti naučí nejzákladnější principy života v kontextu rodiny: jak je vše spojeno s Bohem, jak milovat jeden druhého a jak žádat Ježíše o odpuštění za naše hříchy.
Rodiče potřebují své děti nasměrovat tak, aby během komplikovaného období dospívání nalezly v Ježíši naději. Dospívající děti mají tendenci zaměřovat se na vzhled, materiální věci a přijímání člověka skupinou. Mnohem hlubší podstatu však představuje vnitřní duchovní boj, jenž se odehrává v jejich srdcích. Rodiče jsou tu proto, aby pomohli svým dospívajícím dětem rozeznávat vnější negativní vlivy, vést je tak, aby dokázaly v konkrétních situacích aplikovat slovo boží a aby díky vlastní moudrosti uspěly v náročných situacích, do něž je okolní prostředí staví a uměly si vytvořit vlastní názor a přesvědčení.
Rozhodujícím úkolem pro rodiče je rozvíjet u dospívajících dětí upřímnou touhu po poznání, lásce a uctívání Boha. Rodiče by měli dospívajícím dětem pomoci nalézt oblasti, na nichž je třeba pracovat ještě předtím, než opustí rodné hnízdo. K tomu je zapotřebí, aby rodiče s dětmi neustále hovořili, a vedli je tak k pokání a naději.
Neustálé sekýrování vytváří bariéru ve vztazích. Jasně sdělené důsledky nevhodného jednání vám naproti tomu umožní udržet si s dětmi blízký vztah.
Kroky, které můžete podniknout…
Nalezněte vzory uvedené v kapitole 2, které jsou pro vás jako rodiče důležité: útěcha, úcta, uznání, úspěch a ovládání.
Jděte za svým dítětem, vyzpovídejte se ze svých hříchů, a odstraňte tak překážky, které brání vašemu vzájemnému vztahu.
Dejte dítěti čas, abyste zjistili jeho názory na konkrétní situace, s nimiž se během puberty potýká a najděte způsob, jak v dané situaci použít slovo boží.
Přečtěte si negativní postoje dospívajících v kapitole 9 (relativismus, individualismus, přecitlivělost, prezentismus – přeceňování přítomnosti, materialismus, nezávislost a obětování se) a zjistěte, co z toho je vlastní vašemu dítěti a jaké alternativy k tomu naleznete v bibli.
Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…
Pomohla mi pojmenovat vlastní hříchy, které bylo třeba vynést na světlo v době, kdy se mé děti přiblížily k pubertě. Pomohla mi najít si čas promluvit si s mými dětmi, zjistit o čem přemýšlejí a s čím se potýkají a zaměřit se na zásadní priority v mém rodičovství, tj. aby děti našly v Bohu porozumění.
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Book Review
2. Recenze knihy -- Děti a hranice
Autor: Henry Cloud, John Townsend
Rok vydání: 1999 (2001)
Vydavatel: Návrat domů, Praha ČR, http://www.navrat.cz (Zondervan)
Počet stran: 202 (224)
Webová stránka autora: http://www.cloudtownsend.com
Jazyk vydání: anglický, český
Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…
Chcete poskytnout svým dětem bezpečné prostředí k tomu, aby se naučily rozeznávat dobro od zla, nebezpečí od bezpečí, dobré od lepšího a život od smrti. Kniha vám také pomůže učit své děti přebírat zodpovědnost a rozvíjet charakter.
„V kostce“…
Kniha vysvětluje, jak vymezovat hranice ve vztahu k vašim dětem a pěstovat v nich charakter, který jim pomůže vést vyvážený, produktivní a naplněný život v dospělosti.
Hlavní myšlenky…
Když vymezíte svému dítěti hranice, necítí se méně, ale naopak více milované a v bezpečí. Na rodičovství je kromě jiného těžké tolerovat a snášet nenávist, kterou vaše dítě vůči hranicím má. Bude zkoušet vaši rozhodnost, aby poznalo realitu. Vaším úkolem je v těchto zkouškách obstát, ať už se jedná o hněv, trucování, záchvaty vzteku atd.
Je důležité vštípit dítěti, že každé jednání má své důsledky. Nepodléhejte emocím ani nesekýrujte. Buďte ke svému dítěti empatičtí, ale dbejte na to, aby ho nesprávné chování stálo příležitost udělat něco, co je pro něj důležité.
Dbejte na to, aby byly uplatněné důsledky přirozeným vyústěním přestupku. Pokud dítě chodí neustále pozdě k večeři, možná se bude muset jednou obejít bez jídla. Vždy dbejte na to, abyste předem stanovené důsledky dodrželi.
Důsledky by měly následovat po vážných přestupcích, jako je projev chování, u kterého hrozí, že se z něj vyvine špatný charakterový rys.
Důsledky by měly být uplatňovány okamžitě.
Mluvte se svým dítětem o jeho špatném chování ve chvíli, kdy nezlobí.
Dbejte na to, aby byla čestnost normou vašeho každodenního rodinného života, a stanovte jasné limity nečestnosti.
Jistě chcete, aby se ve vašem dítěti rozvíjela touha dělat, co je správné, a naopak se vyhýbat špatnému jednání z lásky k druhým lidem a Bohu.
Pomozte svému dítěti pochopit, že smyslem života není vyhýbat se bolesti. Nejde o to, utíkat před utrpením, ale o to, naučit se trpět správně.
Kroky…
Identifikujte charakterové vlastnosti, které chcete, aby vaše děti v dospělosti měly, a pomozte jim je rozvíjet už nyní (kdy jsou malé). Příklady vlastností, které stojí za to rozvíjet: láska, zodpovědnost, respekt vůči autoritám, iniciativnost (schopnost pouštět se do nových věcí), zralost, následování biblických pravd, život podřízený Bohu.
Vždy kombinujte hranice s láskou.
Když vymezujete svému dítěti hranice:
konkrétně definujte daný problém;
jasně mu sdělte, co od něj čekáte;
napište, co se stane, když dítě vaše očekávání nenaplní: přijde o svá privilegia atd. Trest by měl odpovídat přestupku. Například pokud vaše dítě chodí neustále pozdě k večeři, nebude jednoho večera jíst. Pokud vaše dcera neplní své domácí povinnosti, může přijít o výsadu, které se těší zbytek rodiny. Pokud začne dělat školní úkol na poslední chvíli, je možné, že dostane špatnou známku. Také formulujte pozitivní důsledky za úspěšné naplnění stanovených očekávání.
Citace…
„Čestnost začíná u rodičů, kteří jsou jejím příkladem, vyžadují ji od svých dětí a zajišťují jim bezpečné prostředí, ve kterém mohou čestnost uplatňovat. V podstatě všechny děti zapírají pravdu, pokud je nějak ohrožuje. Proto rodiče potřebují vytvářet kontext, ve kterém lze přirozený sklon dítěte k zapírání překonat. To vyžaduje citlivou rovnováhu mezi bezpečím a měřítky.“ (str. 34)
„Dávejte dětem svobodu, vyžadujte zodpovědnost, uplatňujte důsledky a při tom všem milujte.“ (str. 65)
„Dávejte člověku milost (nezaslouženou přízeň) a pravdu (strukturu) a dělejte to po určitou dobu. Potom je největší šance, že z tohoto člověka vyroste jedinec s dobrým charakterem. Milost zahrnuje podporu, zdroje, lásku, soucit, odpuštění a všechny vztahové stránky Boží přirozenosti. Pravda je strukturou života; říká nám, jak máme vést svůj život a jak život skutečně funguje.“ (str. 67-68)
Různé…
Pokud máte konflikt se svým dítětem, dejte mu najevo svou vstřícnost a lásku, ale zůstaňte dostatečně silní, aby si bylo vědomo toho, že vás jeho pocity nezahnaly pryč. Svou pýchu nechte stranou. Po skončení konfliktu navažte se svým dítětem pouto. Dejte mu najevo, že váš vztah je důležitější než daný konflikt. Vaše láska přetrvá i poté, co konflikt skončí.
Řešením nárokování (představy, že si něco zasloužíte) je pokora. Vaše dítě potřebuje vědět, že i když má legitimní potřeby, nemá na nic nárok.
Držte se vymezených hranic a buďte empatičtí vůči pocitům svého dítěte. Pokud nedovolíte, aby se vám do cesty dostal váš hněv, stud nebo ospravedlňování, nepřítelem bude daná hranice, nikoli maminka. Empatie vám umožní vyhnout se mocenskému zápasu se svým dítětem.
Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…
Jednou z výzev rodičovství je tolerovat a vydržet nenávist, kterou má vaše dítě vůči vámi vymezeným hranicím. Bude zkoušet vaši rozhodnost, aby poznalo realitu. Vaším úkolem je v těchto zkouškách obstát, ať už se jedná o hněv, trucování, záchvaty vzteku atd. Mám sklony k přecitlivělosti a beru si věci příliš osobně, a proto mi tato lekce pomohla oddělovat své emoce a držet se svých hranic.
Když děti dělají špatná rozhodnutí, buďte empatičtí vůči jejich ztrátám. Např.: Je smutné, že si dnes nemůžeš hrát. Vím. Je mi líto, že o přijdeš o tuto příležitost. Nesnáším, když nemůžu udělat něco, co chci. Určitě máš hlad. Taky mi hodně vadí, když přijdu o jídlo. Je důležité být empatičtí a zároveň se držet svých vymezených hranic to vás přibližuje k vašemu dítěti v rámci uplatňované disciplíny.
Odměňujte dítě za: osvojení nových dovedností a výjimečný výkon. Je v pořádku odměnit dvouleté dítě za to, že se naučilo chodit na nočník. Neodměňujte dítě za: plnění požadavků odpovídajících jeho věku (jako jsou životní dovednosti) a dělání toho, co od něj čekáte (jako je práce). Myslím, že to je důležitý bod, protože děti jsou velmi často odměňovány za to, že dělají věci, které jsou samozřejmé. Naučilo mě to odměňovat je pouze v určitých situacích. V opačném případě si může dítě začít přirozeně nárokovat, co mu nepatří.
Nevzbuzujte v dítěti dojem, že máte raději to, co je na něm dokonalé, výkonné, než to, co je průměrné, nedokonalé. Mám sklony k perfekcionismu a bývám na sebe tvrdá a rozhodně nechci, aby se to projevilo ve výchově mých dětí! Tento bod se bude hodit, až se mé děti pokusí něco udělat a neuspějí pokud jim dám najevo, že je mám ráda úplně stejně jako tehdy, když se jim něco podaří, nebudou se bát zkoušet nové věci.
Uplatňujte stanovené důsledky. Je velmi snadné od toho upustit, když se na mě mé dítě podívá s uplakanýma očima, ale musím pamatovat na to, že mu nepomůže, když stanovené důsledky neuplatním.
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Parent Resources, Christian Home, Mothers, Parenting, Women's Articles
3. Recenze knihy -- Výchova chlapců
Autor: Dr. James Dobson
Rok vydání: 2003 (2001)
Vydavatel: Návrat domů, Praha ČR, http://www.navrat.cz (Tyndale House Publishers, Inc. Wheaton, Illinois)
Počet stran: 320 (257)
Webová stránka autora: http://www.family.org
Jazyk vydání: anglický, český
Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…
Jste rodičem(i) chlapců a vychováváte je v dnešní uspěchané moderní společnosti.
„V kostce“…
Dr. Dobsona v knize popisuje, že se chlapci „dostávají do vážných potíží“, jejichž příčinu vidí v několika faktorech současné moderní společnosti, která se vyznačuje rychlým tempem života.
Hlavní faktory přisuzuje Dr. Dobson feministickému hnutí, rozpadu rodiny, absenci otců v rodině – v kombinaci se současným zběsilým tempem života, které dnešní společnost vyžaduje.
V necelých 20 kapitolách se Dr. Dobson zaměřuje na následující témata: rozdíly mezi chlapci a dívkami, role otců a matek v životě jejich synů, soupeření, otázky homosexuality, neúplná rodina, uspěchaný životní styl, kázeň, nebezpečí, která chlapcům hrozí a chování chlapců ve školním prostředí.
Hlavní myšlenky…
Rodiče, kteří mají syny, utvářejí budoucí generaci mužské populace.
Chlapci a dívky se velmi liší a my jako rodiče bychom měli tyto rozdíly chápat z pohledu chlapců (především tři fyzické a biologické rysy a procesy – kapitola 3).
Chlapci jsou „muži na zkoušku“ a jejich agresivní naturel je připravuje na jejich budoucí roli „zaopatřovatelů a ochránců“. (str. 28)
Otcové zaujímají v životě chlapců velmi důležité postavení, především pak v necitlivějších obdobích života (dospívání a období po 3-5 roce věku).
Cílem nás, rodičů, je „učinit z našich nevyspělých chlapců čestné a starostlivé muže, kteří mají respekt k ženám, víru v manželství, jsou silnými vůdci a současně nepostrádají mužnost.“ (str. 245)
Dr. Dobson ujišťuje a povzbuzuje rodiče, že splnění tohoto náročného úkolu lze docílit díky moudrosti a vedení nejlepšího Otce, tedy Boha.
Kroky…
Chlapci mají sklony ignorovat své matky (podobně jako jejich otcové), proto je nutné usilovat o neverbální komunikaci a dotýkat se jich, aby vás vnímali a mohli jste jim říci, co je třeba. (str. 84)
Pomozte chlapcům vybít přebytečnou energii – vhodné jsou činnosti, které zahrnují neškodné šarvátky, smích, běh, křik apod. (str. 84)
Dbejte na společné stolování, učiňte z něj prioritu. (kap. 7)
Nedovolte, aby uspěchaný životní styl vaši rodinu „převálcoval“. (kap. 15 a 17)
Citace…
„Jednotlivé příběhy ilustrují, že jedním z aspektů výchovy chlapců, jež přináší největší obavy, je jejich tendence bezdůvodně riskovat vlastní kůži.“ (str. 4)
„Je podstatně jednodušší vychovávat silné děti než dodávat sílu zlomeným mužům.“ (str. 60)
„Pro chlapce i dívky je důležité, aby vás viděli dělat, co je správné, a to i tehdy, když se to zrovna nehodí.“ (str. 70) „
Tzv. nechání volného průběhu věcem je proces, které nejlépe funguje postupně. Je čas začít.” (str. 110)
„Pravidla bez souvislostí vedou k rebelii.“ (str. 217)
„Važte si každého okamžiku a objímejte své děti, kdykoli je to možné.“ (str. 257)
Statistiky a zajímavá fakta…
Vězeňský pastor Bill Glass zjistil, že ani jediný z tisíců vězňů, s nimiž přišel do styku, nepociťoval vůči svému otci opravdovou lásku a celých 95 % vězňů odsouzených k smrti své otce upřímně nenávidělo. V roce 1998 bylo statisticky zaznamenáno, že vězni mužského pohlaví tvořili celých 98,6 %. (str. 60)
Výsledky národního průzkumu chování adolescentů (the National Longitudinal Study of Adolescent Healthy) v souvislosti s prevencí poruch chování prokázaly zásadní význam přítomnosti rodičů ve čtyřech klíčových obdobích dne – brzy ráno, po škole, u večeře, před spaním. (str. 91)
Dr. Catherine Snow, profesorka na Harvard Graduate School of Education, zjistila, že společná večeře má pro dětský rozvoj větší význam než hraní, pobyt ve škole či čtení pohádek. (str. 92)
*Všechny tyto studie jsou založeny na výzkumech prováděných v USA
Různé…
V každé kapitole jsou obsaženy konkrétní otázky kladené rodiči a taktéž odpovědi pana Dr. Dobsona, které se týkají blízkých témat:
Skutečně je rozdíl mezi chlapci a dívkami tak radikální? Pokud ano, v čem?
Jakou roli hraje soutěživá hra ve vývoji chlapců?
V čem je přínos otce při výchově syna tak jedinečný?
Jaký vliv má současný uspěchaný životní styl na chlapce?
Jaký vliv má na chlapce rozvod rodičů?
Jaký je nejlepší způsob výchovy chlapců?
A mnoho dalších….
Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…
Naučila jsem se nechat věcem volný průběh, nechat své chlapce, aby „se chovali jako chlapci” a užívali si své odlišnosti!
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Book Review
4. Recenze knihy -- Jak vychovat děti a nepřijít o rozum
Autor: Dr. Kevin Leman
Rok vydání: 1995
Vydavatel: Thomas Nelson Publishers
Počet stran: 353
Webová stránka autora: http://www.RealFamilies.com
Jazyk vydání: anglický
Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…
Se chcete dozvědět, jak dávat dětem dobrý příklad sebehodnocení a vychovat z nich sebevědomé, schopné a zodpovědné dospělé jedince.
„V kostce“…
Dr. Leman vysvětluje význam pozitivního sebehodnocení pro děti. Tento fakt popisuje jako ujištění dětí o vlastní sebeúctě. Uvádí příklady, jak si s dětmi vytvořit pozitivní vztah a současně zvládnout kázeň, odpovědnost, pochvalu a mnoho dalších rodičovských dovedností.
Hlavní myšlenky…
Zdravé sebehodnocení není příčinou sobectví a arogance. Ve skutečnosti těmto vlastnostem zabraňuje. Zdravé sebehodnocení přináší sebevědomé děti, které se vyznačují sebeúctou, nejsou domýšlivé ani arogantní. Zodpovědnost nás jako rodičů leží ve snaze nalézt způsob, jak dětem zdravé sebehodnocení předat, a to prostřednictvím povzbuzení, kázně, naslouchání, respektování a reagování vůči dětem. Musíme najít takovou výchovnou metodu, která není ani autoritářská, ani liberální.
Většina dětí má dvě základní potřeby: být milován(a) a mít pocit, že za něco stojí.
Sebehodnocení dětí má přímý vliv na jejich chování, dobré či špatné. Každé chování má určitý záměr a pokud děti zlobí, má to jeden z následujících důvodů:
snaží se získat pozornost
chtějí získat sílu k ovládnutí
snaží se vyhnout tlaku a očekávání tím, že vytvářejí dojem vlastní neadekvátnosti
hledají pomstu
Všechny děti se od přírody snaží získat pozornost. To, jak reagujete na jejich pokusy o získání pozornosti, přímo souvisí s tím, zda získávání pozornosti bude pozitivní či negativní. Vyhněte se přehnané reakci na to, co vaše dítě říká nebo dělá a snažte se projevit zájem, aniž byste na dítě vyvíjeli sebemenší tlak.
Kroky…
Aspekty zdravého sebehodnocení jsou přijetí a ujištění, sounáležitost a dovednost. Děti, které cítí přijetí a ujištění, vědí, že jsou milovány a že rodičům na nich záleží. Toho dosáhneme prostřednictvím povzbuzení, mazlení a trávení času s dětmi. Pocit sounáležitosti je jedním z nejranějších stavebních kamenů pro vybudování sebehodnocení každého jedince. Nejlepším způsobem, jak tento pocit v dětech rozvíjet, je nechat je pocítit, že jsou součástí rodiny. Má-li dítě pocit, že někam patří, řekne si, „Za něco stojím. Jsem důležitý(á). Patřím sem.“ Díky tomu si vaše dítě dokáže poradit s odmítnutím, s nímž se v určitém okamžiku v životě nevyhnutelně setká. Děti, které o sobě mají dobré mínění, si dokáží říci, „Dokážu to!“ Skutečnost, že dokážete něco udělat a něčeho dosáhnout, jakkoli je tato meta malá, vám navodí pocit, že za něco stojíte.
Šest základních pravidel pro funkční rodinu:
Buďte přísní, ale spravedliví
Žádejte – a dávejte – respektujte se
Učte se z chyb
Věci jsou takové, jak se jeví
Opravdová láska zahrnuje hranice
Naplňujte své hodnoty činy, ne pouze slovy
Zlaté pravidlo rodičovství: Chovejte se ke svým dětem tak, jak byste chtěli, aby se ony chovaly k vám.
Mezi láskou a hranicemi musí existovat rovnováha. Láska k dětem neznamená dávat dětem všechno co chtějí, ani pro ně dělat všechno, co jim vidíte na očích.
Šest pravidel pro skutečnou disciplínu:
Buďte pro děti zdravou autoritou
Nechte děti zažít odpovědnost za jejich činy
Nechte pracovat realitu
Nechte za sebe mluvit činy, ne slova
Držte se svých zbraní
Vztahy jsou nadřazeny pravidlům
Zodpovědnosti nemůžete své děti naučit. Zodpovědnost jim předáváte a necháte je učit se ji zvládnout.
Citace…
Dr. Dinkmeyer říká, „Dítě, které cítí, že je užitečné, nemá potřebu rozvíjet destruktivní vzorce chování. Neuchýlí se k drogám ani revoltě. Má kooperativního ducha, smysl pro odpovědnost a pozitivní postoj vůči své rodině. Jeho vztah s rodiči je založený na vzájemné důvěře a respektu.“ (str. 5)
„Při vytváření pravidel kázně, je důležité si uvědomit, že přísný, i když spravedlivý přístup umožňuje velkou flexibilitu, zatímco volnost je zdrojem neúspěchu. Děti mají svobodu ve vyjádření pocitu zlosti, frustrace, smutku, strachu a vyjádření svých pocitů přiměřeným způsobem. Například v rámci pevného, ale spravedlivého přístupu, vezmeme na vědomí dětský hněv a snažíme se dětem ukázat, jak svůj hněv vyjádřit nedestruktivním a přijatelným způsobem.“ „Chceš-li křičet, pak můžeš, ale jen ve svém pokoji. Až se uklidníš, můžeš k nám přijít a můžeme si o tom promluvit.“ (str. 54)
„Výchova dětí bez hlubokých hodnot, přesvědčení a mravů je výchovou, kdy děti nevědí, čemu věří a kým jsou – oba tyto aspekty jsou přitom podstatnou součástí dobrého sebehodnocení.“ (str. 63)
„Neexistuje lepší budování sebedůvěry a sebeznání, než vědomí, že jste dílem všemocného Stvořitele – že jste někým, nikoli „něčím“ nebo jen náhodou.“ (str. 66)
„Nejsou-li rodiče ochotni mít a učit své děti takovým hodnotám jako je morálka, kde se je vaše děti naučí?“
Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…
Nechat se zaplavit každodenními úkoly ve výchově dětí je tak snadné, že jsem si uvědomila, že mnohokrát jen tyto úkoly slepě naplňuji. Tato kniha mi naučila uvědomit si, že musím vyvinout vědomé úsilí k tomu, abych svým dětem předala pozitivní sebeuznání prostřednictvím vlastního příkladu. Mnohem více dbám na to, abych své děti povzbudila k tomu, aby své úkoly plnily samy a pocítily radost z jejich zvládnutí. Trávím mnohem více času mazlením se s dětmi a zahrnuji je bezvýhradnou láskou. Přemýšlím o dalších způsobech, jak sebevědomí svých dětí zlepšit.
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting
5. Recenze knihy -- Kreativní náprava
Autor: Lisa Whelchelová
Rok vydání: 2000
Vydavatel: Tyndale House Publishers
Počet stran: 320
Webová stránka autora: http://www.creativecorrection.com
Jazyk vydání: anglický
Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…
Vám došly nápady, jak vést své dítě ke kázni, a potřebujete získat nový pohled na věc.
„V kostce“…
Tato kniha nabízí mnoho různých postupů, které vám mohou pomoci s nápravou vašich dětí, a zmiňuje konkrétní nástroje, jako jsou biblické verše a hry, které vás i vaše děti na tento úkol připraví.
Odměna za velmi dobré chování: Sežeňte si sklenici od okurek, umyjte ji a nazvěte ji „Nádoba výsad“. Potom ji naplňte kousky papíru popsanými různými zábavnými a speciálními výsadami. Může jít například o návštěvu kina, polštářovou bitvu, něco sladkého k pití při večeři apod.
Motivační odměny: Narýsujte na papír tabulku se zhruba dvaceti políčky. Pokaždé, když dítě udělá něco dobrého, nalepte mu do jednoho políčka samolepku. Když je tabulka plná, dítě odměňte.
Biblické verše jako příklady dobrého chování:
Přísloví 24,3-4 – „Moudrost dovede postavit dům, šikovnost jej umí upevnit. Poznání pak jeho pokoje plní majetkem vzácným a překrásným.“ (Bible21) Když má vaše dítě dobré známky, odměňte ho tím, že mu dovolíte koupit si nějakou dekoraci do jeho pokoje.
Přísloví 1,8-9 – „Poslouchej, synu můj (dcero má), otcovo poučení, od matčiných pokynů se nevzdaluj. Půvabným věncem na tvé hlavě budou, náhrdelníkem budou na hrdle tvém.“ (Bible21) Když se vaše dcera rozhodne vás poslechnout místo toho, aby udělala věci po svém, odměňte ji šperkem.
Hlavní myšlenky…
Každé dítě je jedinečné a vyžaduje jiný způsob nápravy. Lisa Whelchelová nechává čtenáře nahlédnout do své vlastní rodiny a seznamuje ho s tím, jak řeší určité situace, jako je například sourozenecká řevnivost a lhaní. V části „Souprava nástrojů“ zmiňuje způsoby řešení konkrétních situací. Uveďme si několik příkladů popsaných v této části:
Konflikt mezi sourozenci: Jedno z dětí rozbije hračku tomu druhému. Dítě, jehož hračka se rozbila, si může vybrat jako náhradu některou z hraček svého sourozence.
Konflikt mezi sourozenci: Objetí, a to i vynucená, jsou dobrým prostředkem bourání bariér.
Konflikt mezi sourozenci: Pokud slyšíte, že se vaše děti dohadují, jděte k nim, aby si uvědomily, že je slyšíte. Řekněte jim, že mají několik minut na to, aby situaci samy vyřešily. Pokud toho nejsou schopné, vyřešíte problém za ně, což zřejmě nebude ani pro jedno z dětí nijak příjemné.
Lhaní: Uzavřete se svým dítětem smlouvu a dohodněte se na odpovídajícím trestu za lhaní. Smlouvu opatřete podpisem a datem. Kdykoli nastane problém s lhaním, jednoduše svému dítěti smlouvu připomeňte. Vědomí, že přistoupíte k dohodnutému trestu, může být pro dítě další motivací k tomu, aby se rozhodlo mluvit pravdu.
Kroky…
Zhodnoťte své priority: Co je skutečným cílem našeho rodičovství?
Děti reagují dobře na důslednost a rutinu.
Neříkejte, že uděláte něco, co nemůžete vyplnit. Pokud jste předem vymezili konkrétní hranice a stanovili důsledky jejich překročení, buďte připraveni je dodržovat.
Citace…
„Když se rozhodujete, jaký trest zvolit, berte v úvahu pocity svého dítěte. Existuje jemná hranice mezi získáním a zraněním jeho srdce.“ (str. 137)
„Vypěstovat si nadhled v přístupu k rodičovství obnáší víc než jen zbavit své dítě negativních rysů. Zároveň musíme svým dětem pomáhat osvojit si pozitivní rysy, které se projeví coby jejich silné stránky v období dospívání.“ (str. 99)
„Mluvíme-li o podstatě poslušnosti, je také třeba vést naše děti k tomu, aby si uvědomovaly, jaký dopad mají jejich slova a činy na druhé lidi.“ (str. 64)
„Dávejte pozor na to, abyste nečekali příliš mnoho od nového páru bot: Je příjemné si je zkusit a dokonce ještě příjemnější, když vám padnou, ale to, zda jsou pro vás ty pravé, nepoznáte, dokud v nich nebude nějakou dobu chodit.“ (str. 332)
„Náprava naštěstí nemusí být vždy provázena slzami.“ (str. 138)
Různé…
Tipy, jak zvládat výbuchy hněvu:
Vzteklé bouchnutí dveřmi: Řekněte dítěti, aby v klidu a dokořán stokrát otevřelo a zavřelo dveře.
Záchvaty vzteku: Řekněte dítěti, aby se šlo vztekat do svého pokoje. Nedovolte mu z pokoje odejít, dokud se neuklidní.
Dítě zapomíná uklízet věci: Příště, až vaše dítě „zapomene“ něco uklidit, řekněte mu, že si to musí samo najít.
Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…
Dříve jsem často měla pocit, že jsem u svých dětí vyzkoušela všechny možné formy nápravy, aniž by to mělo velký úspěch. Tato kniha mi poskytla několik různých tipů, které mohu doma uplatnit. Uvědomila jsem si, že rodina je důležitá a že je třeba, aby její členové spolupracovali a nesoupeřili spolu. Také mi poskytla kreativní nápady, jak svým dětem vštěpovat konkrétní hodnoty.
2014 The Family Resource Library
Related Topics: Book Review, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting
6. Recenze knihy -- Nenuť mě počítat do tří!
Autorka: Ginger Plowmanová
Rok vydání: 2003
Vydavatel: Shepherd Press
Počet stran: 151
Webová stránka autorky: http://www.gingerplowman.com
Jazyk vydání: anglický
Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…
Se potřebujete naučit řešit neposlušnost svého dítěte tím, že se zaměříte na jeho srdce. Autorka využívá příklady neposlušnosti z reálného života a ukazuje, jak se s nimi praktickým a biblickým způsobem vypořádat.
„V kostce“…
Kniha nabízí přístup k disciplíně zaměřený na srdce a vysvětluje, jak využívat Bibli za účelem povzbuzování a napomínání vašich dětí.
Hlavní myšlenky…
Pokud se snažíme změnit chování svých dětí namísto jejich nitra, způsobíme tím, že z nich vyrostou manipulátoři. Naučí se nám zavděčovat tím, že udělají, co jim řekneme, pouze ze strachu z trestu, aniž by se naučily žít tak, jak jim říká Bůh.
Pokud máme svým dětem skutečně pomoci, musíme zvolit opačný postup neboli na základě jejich chování odhalit postoje jejich srdce, které dané projevy motivují.
Místo abychom svému dítěti pouze říkali, co udělalo špatně a jak by to mělo napravit, mu musíme klást otázky, které ho povedou k zamyšlení.
„Je důležité pokárat své děti, když udělají něco špatně, ale stejně tak důležité, ne-li důležitější, je projít s nimi, co je správné.“ (str. 47)
Poučte své děti o tom, co říká Bible o jejich těžkostech ve chvíli, kdy neuposlechnou. Neříkejte svému dítěti jen to, co udělalo špatně a co by mělo udělat místo toho. Také ho veďte k tomu, aby to skutečně udělalo. Zeptejte se ho, co mohlo udělat pro to, aby zareagovalo lépe.
Kroky…
„K tomu, abyste pomohli svým dětem rozpoznat, co se odehrává v jejich srdci, je užitečné probrat s nimi tři otázky. O jaké pokušení šlo? Byl to hněv, modlářství, závist? Bylo to sobectví nebo svár? Jak dítě na pokušení zareagovalo? V čem byla jeho reakce nesprávná? Jak jinak mohlo zareagovat, aby se zachovalo lépe?“ (str. 44-45)
Jednou z velmi užitečných pomůcek při vedení dětí k tomu, aby uváděly do praxe, co se naučily, je hraní rolí.
Každý večer si udělejte na své dítě nikým nerušený čas. Nespěchejte. Nevyužívejte danou chvíli k poučování, ale prostě si sedněte na jeho postel a naslouchejte tomu, co vám chce říct. Když usne, vraťte se k němu do pokoje a modlete se, aby se ho Bůh dotkl v srdci.
Než své dítě napomenete, „prozkoumejte své motivy: Dělám to proto, že nebyla naplněna moje, nebo Boží vůle? Napomínám své dítě, protože zhřešilo proti Bohu, nebo protože mi bylo jeho chování osobně nepříjemné, zahanbilo mě či mi způsobilo problémy?“ (str. 85)
„Měli bychom od svých dětí očekávat okamžitou poslušnost. Učte je, že Bůh chce, aby poslouchaly ,plně, ihned a s radostným srdcem’.“ (str. 117)
Nekárejte své dítě, pokud došlo k nehodě (která se ovšem nestala v důsledku jeho neposlušnosti).
„Ptejte se svých dětí, jak se za ně můžete modlit. Modlete se nahlas spolu s nimi. Modlete se často. Modlete se formou rozhovoru. Modlete se všude, aby si vaše dítě uvědomilo, že jeho nebeský Otec je vždy k dispozici. Modlete se za malé věci, jako je ztracená hračka, i za velké. Říkejte svému dítěti, že Bůh je věrný a vyslýchá vás, když se za něj modlíte.“ (str. 151)
Citace…
„Pokud bychom viděli ve veškerém jejich hříšném chování vzácnou příležitost k tomu, je něco naučit, byli bychom ve své výchově mnohem spravedlivější. Byli bychom neustále radostní a dychtiví, místo abychom měli zlost a propadali frustraci.“ (str. 70)
„Děti je třeba učit poslouchat, protože je to správné a těší to Boha, a ne proto, aby za to dostali odměnu. Odměňování dětí proto, abychom je přiměli poslechnout, v nich povzbuzuje sobectví.“ (str. 101)
„Motivem disciplíny vašich dětí by neměla být pomsta, ale láska. Vaším cílem by mělo být odstranit ze srdce vašeho dítěte pošetilost. Disciplína by neměla být založena na mentalitě ,Já ti ukážu!’ ani ,Tak, a teď to schytáš!’ Jejím motivem by mělo být: ,Miluju tě příliš na to, abych dovolila tomuto hříchu zakořenit a růst ve tvém srdci.’“
Různé…
Nikdy byste neměli napomínat své dítě, aniž byste mu přesně řekli, co udělalo špatně a co může udělat pro to, aby situaci napravilo.
Když své dítě napomínáte za špatné chování, mluvte na něj normálním tónem hlasu.
Vždy, když své dítě upozorníte na možné důsledky nebo mu řeknete, že něco uděláte, dodržte své slovo.
„Správné uplatnění výchovného prostředku by mělo vždy mít pozitivní vyústění. Pokud dítě přímo neuposlechne maminku v obchodě, nekřičte na něj ani neodjíždějte domů v hněvu. Taková kázeňská opatření vysílají negativní signál: ,Nejsem s tebou spokojená.’ Měli bychom si přát, aby dítě spíš přemýšlelo o tom, co mohlo udělat správně, než o tom, co udělalo špatně.“ (str. 105)
Nečekejte, že vaše dítě udělá něco hned napoprvé, co mu to řeknete. Musíte ho naučit uvádět do praxe správné chování se správným postojem a ze správného důvodu.
Když vaše dítě neuposlechne, nepovažujte to za beznadějné selhání. Chopte se toho jako příležitosti naučit dítě poslušnosti, aby mu daný hřích nezakořenil v srdci.
Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…
Kniha mi poskytla mnoho užitečných a praktických příkladů, jak se vyrovnávat s otázkami zlobení svého dítěte tím, že mu budu klást správné otázky, které mu pomohou si uvědomit, co udělalo špatně, proč to bylo špatně a co mělo v dané situaci udělat.
Myslím, že je snadné propadnout frustraci, když naše děti zlobí, protože se to děje očividně velmi často. Tato kniha mi připomněla, že zlobení je příležitostí k tomu, ukázat mému dítěti, co je správné udělat; to mu pomůže rozvíjet charakter pozitivním způsobem.
Místo abych svému dítěti pouze vysvětlovala, co má a co nemá dělat, mě tato kniha povzbudila k tomu, abych mu nejen říkala, jak se má správně chovat, ale spíše mu pomáhala učit se správnému chování tak, aby si uvědomilo, v čem toto chování spočívá.
2014 The Family Resource Library
Related Topics: Book Review, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting
7. Recenze knihy -- Výchova vedená milostí
Autor: Dr. Tim Kimmel
Rok vydání: 2004
Vydavatel: Thomas Nelson
Počet stran: 230
Webová stránka autora: http://www.familymatters.net
Jazyk vydání: anglický
Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…
Jste frustrování a nejisti svým způsobem výchovy spokojený, a pokud hledáte milost a naději pro sebe a své děti.
„V kostce”…
Všichni potřebujeme milost. Nikdo z nás není dokonalý, a pokud máme dokonalost jako standard pro výchovu svých dětí či dokonce pro ně samotné, neokusíme radost spojenou s jejich vyrůstáním. Krom toho, je větší pravděpodobnost, že budou vyrostat s pocitem trpkosti a zášti vůči nám a vůči našim tradicím a hodnotám, tedy těm věcem, které si přejeme, aby jim byly drahé.
Hlavní myšlenky…
Děti se rodí se třemi potřebami: potřeba bezpečí, potřeba pocitu významnosti a potřeba pocitu síly.
Rodič vedený milostí uspokojuje tyto potřeby tím, že svému dítěti dává tyto tři dary: lásku, pocit účelnosti a pocit naděje.
Bezpečná láska: Děti se cítí v bezpečí, když vědí, že jsou přijímány takové, jaké jsou, když vědí, že jsou součástí milující rodiny, která ctí všechny své členy, a když přijímají pravidelné a štědré projevy milující pomoci.
Významný účel: Děti se cítí být významnými, když jsou pravidelně potvrzovány, když vědí, že mají naší pozornost, a když jsou citlivě napomínány.
Silná naděje: Děti si vyvinou silný pocit naděje, když vědí, že jejich rodiče uznávají dovednosti a schopnosti, které jim dal Bůh, a když je přetvářejí v předpoklady pro budoucnost, když je jejich rodiče vedou a povzbuzují k tomu, aby svůj život žily jako velké duchovní dobrodružství, a když jim jejich rodiče pomáhají, aby své dětství naplnily řadou pozitivních úspěchů.
V rodinách, které jsou vedené milostí, je dětem dána:
Svoboda být odlišnými: „jedinečnými“, „divnými“, „bizardními“, „podivínskými“, „praštěnými“ a „splašenými“.
Svoboda být zranitelnými: Nereagujte přehnaně, ale ani nebuďte lhostejní, nepodceňujte nedospělé pocity dětí jako velké výkyvy nálad, bláhové představy a přehnané strachy.
Svoboda být přirozenými: „Rodiny vedené milostí vytvářejí prostředí, ve kterém jsou děti respektovány a dávají jim možnost vyjádřit případnou frustraci z rodičů.“ (str. 203).
Svobodu chybovat: Raději odpovídejte, než reagujte. Nevyhýbejte se důsledkům. Ukázňujte způsoby, které jsou nejúčinnější a které se k vám nejvíce hodí.
Kroky…
Vzbuďte ve svém dítěti bezpečný pocit, že je milováno.
Vzbuďte ve svém dítěti pocit významného účelu (obecný, specifický, vztahový a duchovní).
Vzbuďte ve svém dítěti silný pocit naděje.
Dovolte svému dítěti být odlišným.
Dovolte svému dítěti být zranitelným.
Dovolte svému dítěti být přirozeným.
Dovolte svému dítěti chybovat.
Vše dělejte tak, abyste přitom byli vedení milostí!
Citace…
„Různé přísné hlasy říkají rodičům, že pokud nebudou své děti krmit jistými způsoby, či je nebudou ukázňovat jistými způsoby či jistými způsoby vychovávat, pak své děti vedou k jistým zkázám… Jednou věcí je nabízet rady ve všech těchto oblastech, ale jinou je tyto rady vydávat za jediné způsoby, jak děti účinně vychovávat.“ (str. 8)
„(Rodiče vedení milostí) jsou plni milosti především v okamžicích, když si jejich děti zaslouží jejich lásku nejméně. Rady jejich dětem jsou směsí „Jsi Božím darem, běž a změň svět“ a „Někdy je těžké dělat to, co je správné, ale věz, že je ti odpuštěno.“ (str. 19)
„Pravidla, v nichž není milost, blokují vztah s našimi dětmi a vedou k jejich odporu. Na druhou stranu, vztahy bez pravidel nevedou k milosti o nic více.“ (str. 37)
„Výchova vedená milostí pochází a působí z nitra, výchova vedená strachem pochází a působí zvnějšku.“ (str. 133)
Jak kniha ovlivnila moji výchovu…
Už se nebojím vychovávat! Před pár lety jsem jako nová matka přečetla dvě nebo tři knihy o výchově, které mě zanechaly s pocitem, že když udělám jednu jedinou chybu, zničím svému dítěti život. Začala jsem si myslet, že ať učiním jakékoli rozhodnutí ohledně toho, co a kdy má dcera jí, jak si hraje, kdy spí, atd., navždy utvářím její povahu. Problémem bylo, že různí „odborníci“ měli různé představy o tom, co je tou „správnou“ metodou výchovy dětí. Byla jsem tím tak zmožena a frustrována, že jsem přestala číst knihy o výchově a to až do nedávné doby, kdy mi kamarádka doporučila knihu Výchova vedená milostí.
Dr. Kimmel ve své knize Výchova vedená milostí představuje naprosto odlišný přístup. Místo toho, aby předepisoval návod k výchově dokonalých dětí, zaměřuje se na podstatu milosti při výchově (nezasloužená přízeň, nezasloužená přívětivost). Pojednává nejen o potřebě milosti našich dětí ale také o naší vlastní potřebě milosti jakožto rodičů. Při tomto jiném postoji se zaměření posouvá od snahy být dokonalými rodiči, kteří se snaží vychovat dokonalé děti, k tomu, být rodiči vedenými milostí, jejichž prioritou je uspokojení vnitřních potřeb dětí.
S tímto novým přístupem nově doceňuji každé své dítě jakožto jedinečný a samo o sobě hodnotný dar od Boha. Každé je jiné a vyžaduje zvláštní péči, pozornost, potvrzení, vedení a dokonce i kázeň – vše však v atmosféře milosti. Jsme svobodni se těšit z našich rozdílností a učit se z našich chyb. Teď rozumím tomu, že Boží milost je v mém životě a v životech mých dětí dostatečně velká na to, aby zakryla naše chyby a selhání. A tato nová svoboda, kterou mi dává toto poznání, pokud jde o moji výchovu, dovoluje mým dětem, aby rostli ve své víře v Boha, neboť vidí, jak se Jeho milost projevuje v našich každodenních životech.
© 2014 The Family Resource Library
Related Topics: Book Review, Children, Parent Resources, Christian Home, Fathers, Mothers, Parenting
